Poporodní deprese

Příchod děťátka na svět je vždy radostnou událostí celé rodiny, pokud je s láskou nový život očekávaný a přijatý. Bohužel, existují i ​​ženy, které velmi touží být matkami, ale není jim to dopřáno, a naopak, mnohé ženy se stanou matkami vícekrát v životě a okusí nejen tu světlou stránku rodičovství, ale i tu temnou v podobě depresivních stavů, které nastanou po porodu.

Období těhotenství a samotný porod jsou pro ženu velmi náročným obdobím i přesto, že jde o radostnou událost. Zejména ženy prvorodičky prožívají stres, obavy a nejistotu z toho, jak zvládnou své rodičovské povinnosti, roli matky a péči o své dítě. Bohužel, na tom má svůj podíl i celá naše společnost jako taková. Stále více se preferuje obraz "dokonalé" matky, až má žena pocit, že takovou matkou nedokáže být, že ten tlak a nároky na ni jako na matku, určitě nezvládne. Deprese je sama o sobě velmi těžká diagnóza a nejednou končí tragédií, když si pacient sáhne na život. Podobně je to i s poporodní depresí u žen, jakoby ztratili chuť do života, smysl, nic je netěší, nenaplňuje, přestože přivedli na svět nový život a měly by být šťastné.

Jak však znát příznaky poporodní deprese u ženy, abychom jí případně uměli pomoci?
Mnoho žen se po porodu cítí unavených, smutných, bezradných a o svých pocitech nemluví. Možná z pocitu studu, možná z obav z odmítnutí pomoci. Některé opravdu nevědí jak dál. Rozhodně jim nepomůže postoj typu, vždyť i v minulosti ženy rodily, vychovali několik dětí a přitom i fyzicky pracovali. Je to sice pravda, ale není to správný přístup, který bychom měli použít v případě žen upadajících do depresivních stavů po porodu. Stejně bychom se měli vyvarovat zlehčování situace formou, že jde o tzv. laktační psychózu. Určitě tato slova od nás ženy trpící depresí po porodu nepotřebují slyšet.

Radost z narození dítěte je častokrát vykoupena i velkou dávkou stresu, únavou, vyčerpáním, novými starostmi a také strachem z budoucnosti. Patří k tomu někdy i časté změny nálad a jakoby neschopnost vnímat lásku ke svému novorozenému děťátku. Běžně nazýváme takový stav depresí. Pokud však tyto negativní pocity přetrvávají a ještě se i stupňují, zpravidla se jedná již o příznaky poporodní deprese nebo závažnější laktační psychózy a určitě situaci nelze podceňovat.

Laktační psychóza se spojuje s obdobím kojení a začne náhle 48 až 72 hodin po porodu. U většiny žen s poporodní psychózou se příznaky vyvíjejí během prvních dvou týdnů po porodu. Na začátku se vyskytuje neklid, podrážděnost a poruchy spánku. Průběh je však velmi rychlý a nejednou nastanou i poruchy chování, poruchy vědomí, bludy a halucinace. Žena ztrácí kontakt s realitou a může být nebezpečná sobě i svému dítěti. Je třeba si uvědomit, že laktační psychóza je nemoc-diagnóza a ihned je třeba vyhledat odbornou pomoc, začít s léčbou a co nejdříve zastavit laktaci. Naštěstí jde o velmi vzácnou poruchu, ale určitě ji nelze podceňovat.

Poporodní deprese má mnoho příznaků společných s "klasickou" depresí. Rozdíl je hlavně v tom, že v případě deprese ženy po porodu je spouštěčem právě samotný porod a narození dítěte, při běžné depresi může jít o různé spouštěcí mechanismy. Každopádně v obou případech je třeba jednat a nečekat, že si člověk v depresi pomůže sám nebo to nějak samo přejde. Deprese je již dlouhá léta kvalifikována jako nemoc, která umí člověku a jeho rodině pořádně znepříjemnit život, v horších případech ho i úplně zničit. Lidé postižení depresivním onemocněním se nemohou jednoduše dát do pořádku a uzdravit se. Bez léčby mohou příznaky přetrvávat týdny, měsíce nebo roky. Většině lidí, kteří jsou postiženi depresivním onemocněním, však může pomoci adekvátní léčba.

Podobně je to i v případě poporodní deprese u ženy. Objevuje se obvykle 6-12 týdnů po porodu, čili v období tzv. šestinedělí, někdy až do jednoho roku od porodu. Projevuje se zejména nadměrnou únavou až vyčerpaností, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu, mohou se přidat i některé fobie, např. strach z lidí. Dobrou zprávou je, že většinou se ženy dokážou s poporodní depresí vyrovnat. Ale, bohužel, jsou i takové ženy, které si samy nedokážou pomoci, proto by jejich nejbližší měli jednat a zajistit jim lékařskou pomoc a správnou léčbu, která spočívá zejména v nasazení léků proti depresi. V těžších případech přichází na řadu hospitalizace a psychoterapie. Pokud se však stane tato situace právě vám, určitě nezoufejte a svěřte se co nejdříve do rukou odborníků, pokud si nebudete umět pomoci samy.



Autor: Mgr. Beáta Rampáková

Chovatelské potřebyPsi
Blog-autorBeáta Rampáková
Blog-datum27.2.2017
ČlánkyPro maminky