Když nás "neposlouchají" klouby

Revma je obecný pojem pro různá onemocnění, které postihují náš pohybový aparát: klouby, svaly, šlachy a měkké tkáně. Existuje několik různých druhů revma, které se dělí do čtyř základních skupin, a to: zánětlivá onemocnění, onemocnění opotřebením, onemocnění vnitřních orgánů a jiná onemocnění, např. dna, přičemž všechny jsou poměrně bolestivé. Při zánětlivých onemocněních a onemocněních opotřebením je společným jmenovatelem bolest kloubů. Při zánětlivém onemocnění začne otékat a rozrůstat se vnitřní blána kloubů. Kloub se zahřívá a zapaluje, otéká, protože se tam tvoří tekutina. Při artróze dochází v kloubu k opotřebení chrupavky, přirozená funkce tlumení se ztrácí a kosti se o sebe třou. Následkem je zánět celého kloubu. Začnou se vyskytovat stále větší bolesti, a také silné omezení fungování kloubu.

Nejčastější zánětlivou revmatickou chorobou je revmatoidní artritida, která se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Projevuje se zánětem kloubů a často i postižením jiných orgánů, např. plic, srdce, cév, očí. Prvními příznaky revmatoidní artritidy jsou bolesti kloubů, celková slabost, únava, zvýšení teploty a otok kloubů. Postižené klouby jsou oteklé, bolestivé, s omezenou pohyblivostí. Nejčastěji se vyskytuje u lidí v produktivním věku, mohou ji mít i děti. V současnosti existuje řada léčebných postupů, které dokáží pomoci pacientům s touto diagnózou. Součást léčení tvoří i rehabilitace, důležitá je i lázeňská péče. Velmi důležité je nepodcenit příznaky revma, včas podchytit onemocnění a začít s léčbou.

Jak se revma projevuje?
Jelikož jde o onemocnění kloubů, tak jasným příznakem revmatu je otok, bolestivost kloubů, omezená pohyblivost, ranní ztuhlost, zvýšené pocení, únava, slabost, malátnost, v některých případech nechutenství, úbytek na hmotnosti či horečka. Toto jsou nejčastější příznaky, že se jedná o revmatické onemocnění. Revma má i své vnější příznaky - projevy. Základními klinickými projevy jsou destrukce chrupavky a kosti, jakož i zvětšení vnitřní výstelky kloubního pouzdra, které se navenek projevuje jako tzv. podkožní uzlíky.

Co se týče léčby revmatických onemocnění, neexistuje žádná kauzální terapie, jelikož příčina tohoto onemocnění není dodnes známa. Lékaři připouštějí jistou dědičnou redispozici, ale pravá příčina revma zůstává zahalena tajemstvím. Proto je cílem léčby snaha tlumit aktivitu onemocnění a zmírňovat její příznaky. Existují různé nesteroidní protizánětlivé léky, antipyretika, antirevmatika, nebo lázeňská léčba, nejlépe osvědčená balneoterapie, či různé zábaly, masáže, atd., Které mají dočasný účinek, uleví od bolesti, ale nezbaví nemoci. O revmatu je známo, že je léčitelné, ale nevyléčitelné. Může se objevit v kterémkoli věku, postihuje nejen dospělé, ale i děti. Netřeba ho podceňovat, protože může velmi vážně ohrozit zdraví a samostatnost, zvláště, když je nesprávně nebo nedostatečně léčeno. Mnoho lidí vážnost tohoto onemocnění zlehčuje a tím tak zpravidla nemají správnou příležitost k léčbě. Revma je onemocnění, které musí být diagnostikováno co nejdříve, a pak pravidelně léčeno, aby klouby nebyly nadále poškozovány.

Revma se nevyhýbá ani slavným osobnostem, např. zpěvačka Edith Piaf či malíř Auguste Renoir trpěli tímto onemocněním. Problémy s klouby a následné bolesti přivedly zpěvačku až k závislosti na lécích a morfiu. Renoir na sklonku života již nebyl schopen tvořit, protože jeho ruce se podobaly drápům, tak je měl zdeformované následkem revmatu. A určitě by se našlo mnoho dalších osobností, kterým se také revma nevyhnulo. Každý, kdo trpí revmatickými bolestmi ví velmi dobře, co prožívá a jak se cítí. I přesto, že stále vědci, odborníci, lékaři nevynalezli zázračný lék na úplné vyléčení z této nemoci, netřeba se vzdávat. Zkusme prožít svůj život naplno a těšit se z každého nového dne!

Autor: Mgr. Beáta Rampáková

Chovatelské potřebyPsi
Blog-autorBeáta Rampáková
Blog-datum21.2.2017
ČlánkyZdraví