Houby mají nedocenitelné přednosti, na co si ale dát pozor?

V čem mají houby nedocenitelnou přednost?
Čerstvé houby jsou složené hlavně z vody – obecně se tvrdí, že se pohybuje až kolem 90%. Což je také i důvod, proč se z plného košíku jedlých hub, stane po usušení jen zanedbatelná hromádka. Dále obsahují vlákninu, která je pro nás špatně stravitelná. Pokud tedy houby považujeme jako základní zdroj živin, jsme velmi na omylu. Mají nízkou kalorickou hodnotu, proto se ideálně hodí k dietám, ale zacházet by se s ní mělo jako s pochutinou nebo kořením. Obsahují také bílkoviny a minimum tuku. Z vitamínu obsahují v menším množství vitaminy A, D, B a z minerálů převážně draslík, fosfor a hořčík. Své označení dostali, protože se jednoduše chovají jako houby a velmi záleží na okolí, kde rostou. Vstřebají do sebe úplně všechno. V tom je ale bohužel i ten háček.

Na co si dát pozor?
Jsou lokality, které jsou obecně známé jako znečištěné, těm bychom se měli raději obloukem vyhnout. Rostou opravdu rychle, proto není potřeba se bát, že dojde ke znečištění, pokud se objevují blízko nějaké malé polní cestičky. Vyhýbat bychom se měli okolí skládek, dolů, hald, chemiček, v blízkosti silnic a v jiných oblastech, kde je vyšší riziko ekologické zátěže a výskytu nepříznivých škodlivých látek.

Ale pozor bychom měli dávat i na fakt, že mají houby obrovské podhoubí, někdy dosahují vzdálenosti až několika kilometrů čtverečních a je možné, že se ony nebezpečné látky usadí právě zde. Je tedy dobré znát okolí, kam chodíme houby sbírat. V tomto mají obrovskou výhodu průmyslově pěstované houby, protože se do kontaminovaného prostředí nikdy nedostanou. Takže se nemusíme bát, že by žampiony, hlíva ústřičná, lišky nebo podobné houby, které seženeme v supermarketu, obsahovaly těžké kovy nebo radioaktivní jód.

Při sběru samozřejmě dávejte pozor na druhy hub. Sbírejte jen ty, u kterých jste si 100% jistí, že jsou jedlé houby. Vyhněte se raději čerstvě vyklubaným exemplářům, u kterých ještě nejsou patrné všechny důležité specifické znaky k rozpoznání. A řiďte se pravidlem, že pokud trochu váhám, nechám houbu raději tam, kde jsem ji našel. Pokud se bojíte, že byste nic jiného nenašli, udělejte si delší procházku a domů zaručeně přijdete s plným košíkem.

Červivé a zplesnivělé houby se jednoznačně sbírat nedoporučují. Červíci totiž spolu se svou existencí přinášejí do plodnic různé druhy mikroorganismů, které zapříčiní rychlé uhnutí a zplesnivění jedlé houby. Prohlédněte je raději rovnou v lese. Prospěšnější budou rozházené v okolí místa nálezu než někde v kontejneru. U částečně plesnivých hub bohužel nestačí pouze odkrojit roh, který je viditelně postižený. Houby už tak v sobě mohou obsahovat plno škodlivých toxinů.

Jak houby připravovat?
I když to mnoho lidí nemusí vědět, houby mají v kuchyni opravdu pestré využití. Jak jsem již psala výše, i když jsou téměř bez kalorií, nevhodnou úpravou se mohou stát kalorickou bombou, které zbytečně zatěžuje naše trávení. Houbové řízky, smaženice, houbový guláš a podobně jsou sice výborné sezónní pokrmy, ale je vám jistě jasně, že obsahují až přespříliš tuků. Houby nasávají opravdu všechny. Pokud nepatříte mezi ty, kteří šetří olejem nebo máslem, můžete si být jistí, že to vstřebají do poslední kapičky. Vhodná úprava hub spočívá v dušení, vaření nebo sušení. Někde se i tvrdí, že bychom k jedlým houbám měli přistupovat podobně jako k masu – stejně se kazí. Ale co do množství by se s nimi mělo zacházet jako s doplňkem, pochutinou či kořením. Pozor dávejte při sušení. Nedoporučuje se je nechávat na sluníčku, mají tendenci se zapařit. Raději je nechte v průvanu a ve stínu.

Autor: Tereza Župová

Chovatelské potřebyPsi
Blog-autorTereza Župová
Blog-datum12.10.2016
ČlánkyZdravá strava